Pomocí vyšetření hladin laktátu v kapilární krvi zjišťujeme způsob hrazení energetických požadavků organismu v průběhu vytrvalostní zátěže...
Pomocí vyšetření hladin laktátu v kapilární krvi zjišťujeme způsob hrazení energetických požadavků organismu v průběhu vytrvalostní zátěže.
Jedná se o graf závislosti krevního laktátu (mmol/l) na tepové frekvenci (TF/min) nebo podávaném výkonu (W), event.při vyšetření na běhátku závislost hladin laktátu na rychlosti pohybu pásu (km/h).
Křivka vznikne spojením 4-5 hodnot naměřených na různých úrovních zátěže, má exponenciální (ne lineární) charakter, v závislosti na stavu trénovanosti mění křivka svůj tvar – vyšší úroveň trénovanosti posouvá křivku vpravo a níž (viz obrázek) – umožňuje tak kontrolovat efektivitu tréninku před závodní sezónou.
Hlavními zjišťovanými body křivky jsou aerobní a anaerobní práh, jež představují základ pro stanovení zátěžových/ tréninkových zón. Standardně se uvádí hodnota 2mmol/l laktátu pro aerobní a 4mmol/l pro anaerobní práh. V některých případech se však nelze striktně držet těchto hodnot (u špičkově trénovaných vytrvalců, kteří ani na nejvyšším stupni zatížení hodnoty 4mmol/l nedosahují a aerobní práh mají od 0-1,5mmol/l) – zde posuzujeme tzv. body zlomu = místa na křivce, kdy dochází k prudkému zvýšení hladin laktátu proti rovnovážnému (steady-state) stavu a dále vyhodnocujeme charakter vzestupu TF v průběhu testu.
Smyslem vyšetření laktátové křivky je stanovení takových intenzit zatížení, při kterých jsou energetické nároky hrazeny zejména aerobním způsobem, zatímco podíl anaerobní glykolýzy je velmi malý. Hodnocení stavu trénovanosti může být užitečné nejen pro vrcholové, ale i výkonnostní, zejména vytrvalostně zaměřené, sportovce.